Klubová výstava Mladá Boleslav 3.4.2010
Dnes jsme se vydali na klubovou výstavu do Mladé Boleslavi. Akce a cesta byly dlouho plánovány, ale nakonec jsem jel jen se švagrem Michalem(Michale díky za doprovod). Manželka totiž ztratila důvěru v náš starý vůz Seat Toledo a odmítla s ním tak "dalekou" cestu absoluvovat. Naštěstí se mi podařilo ukecat švagra , aby vzal svoje auto a tak jsme se vydali do Boleslavi sami. Cestu jsem znal jako svoje boty, protože jsem v Boleslavi dva roky bydlel , když jsem tam dělal dozor na stavbě vedení VVN. Večer jsem si všechno připravil, abychom mohli ráno kolem 5 hodiny vyrazit. První problém nastal hned v garáži, ale byla to jen prasklá žárovka ve světle a za pár minut jsme vyráželi. Další problém jsme potkali kousek za Hradcem Králové a to ten, že jsme píchli kolo. Přes všechny tyto potíže jsme nakonec zdárně dorazili do cíle a včas se stihli zaregistrovat na výstavu. Posuzování mělo začít od 9:00. Nabral se ale menší skluz. Jednak to bylo tím, že se na začátku výstavy předávali poháry , které nebyly předány na minulé klubové výstavě a také tím, že se sešlo skutečně veliké množství stafbulíků a všechno zorganizovat a ukočírovat nebylo pro pořadatele vůbec jednoduché. Ke cti nechť jim slouží alespon takto složená poklona za skvěle připravenou výstavu, i přes drobné obtíže.
K samotnému našemu působení na výstavě. Pro mě i Amandu to byla teprve druhá výstava a první ve třídě mladých. Konkurence byla opravdu silná, početná a kvalitní. Ve třídě mladých, kde jsme soutěžili, bylo přihlášeno 32 fen. My měli číslo 17 a měli jsme být druzí v pořadí. Jak už to tak ale bývá a při našem dnešním "štěstí" fenka před námi nenastoupila a tak jsme byli na řadě jako první. Rozhodčí byla paní Olga Hrabáková. Nejdřív si nechala do kruhu nastoupit všech 32 fenek a potom vyhlásila, že bude celou třídu posuzovat na třikrát, vždy po 10 fenkách. My byli na řadě první v první skupině.
Amanda se po celou výstavu chovala naprosto vzorně. Cesta byla taky z její strany bez problémů. Protože jsem jí dle rady zkušenějších nedal večer nažrat, při spatření pamlsku v mé ruce běhala v kruhu na jedničku a ještě lépe stála. Doma jí to tak nešlo, pořád se nějak vrtěla a poskakovala, ale v kruhu se dnes chovala jako ostřílený borec, ikdyž je jí teprve 10 měsíců a je to naše 2 výstava. Pamlsky holt splnili to co měli. Paní rozhodčí jsme se zalíbili natolik, že jsme postoupili do užšího výběru. V tomto užším výběru jsme pak opouštěli kruh sice jako první, ale v konkurenci mnohem starších a leckdy i velmi kvalitních fenek se vůbec nemusíme za nic stydět. A vzhledem k Amandině věku se dá dosažený výsledek považovat za veliký úspěch. A to ani nemluvím o tom, že Amanda pochází z malé, téměř neznámé chovatelské stanice a předvádí ji "amatér Váňa - totiž já). Možná je to můj subjektivní dojem, ale pomalu začínám věřit tomu, že občas se posuzuje pejsek podle toho, kdo drží opačný konec vodítka.
S dosaženým výsledkem vzhledem ke kvalitní konkurenci jsem nadmíru spokojen a na tak mladou a "neznámou" fenku jako je Amanda je to slušný výkon. Paní rozhodčí si každého psa pečlivě prohlédla a udělala si svůj minitestík povahy. Vybrat se 32 fenek tu nejlepší je těžká věc a těm co uspěli a dosáhli na mety nejvyšší nezbývá než poblahopřát.
Posudek Amandy ve věku 10 měsíců:
10 měsíců stará, temperamentní fena, bezvadné kostry a rámce, výborné hlavy, výborné horní linie, dobré úhlení, zbíhavý pohyb končetin
Již podruhé byla vyzdvihnuta Amandina naprosto skvělá, nekonfliktní a spolehlivá povaha. O zbíhavých nožičkách víme a snažíme se to nějak sporavit(momentálně tím, že se pokoušíme o běh. Teda já se pokouším o běh v rámci redukce tělesné hmotnosti a Amanda běhá normálně). Ještě se mi jako laikovi zdá, že má Amanda trošičku prohnutý hřbet, ale to se zcela jistě časem spraví(až nasvalíme) a pro dnešek lze konstatovat jen to, že mě, jako handlerovi se i jako naprostému začátečníkovi úspěšně podařilo tento malý nedostatek zakamuflovat a postavit Amandu tak, že to nebylo vidět (nebo to vidět bylo, ale není to až takový nedostatek, v každém případě Míšo díky za rady).
Taky jsme na výstavě udělali spousty fotek. Celou fotogalerii najdete zde.
Závěr z této výstavy je ten, že to i přes všechny malé problémky byl super den a těším se na další výstavu. Shodou okolnosí na druhou klubovou výstavu v Kolesách, protože výstavy mezi tím jsou pro nás daleko(vzhledem k vlastnicví nespolehlivého vozidla).