Jak rozpoznat kvalitní krmivo pro psa
Na toto téma bylo napsáno nejedno pojednání. Trh s krmivy pro psy, kočky a ostatní domácí zvířata je pro běžného smrtelníka velkou neznámou. Proto, abychom se v něm zorientovali potřebujeme znalosti z krmivářství, zdravovědy, chemie, ale nepochybně i chovatelské zkušenosti, cit a pozorovací schopnosti.
Pokud se omezíme na trh v České republice, je zde chována jak řada plemen uznávaných FCI, plemen národních, ale i nepřeberná řada různých kříženců všech váhových kategorií a velikostí. Každé plemeno nějak historicky vznikalo /v určité době a na určitém území/ a z toho také vyplývají i různé potravinové nároky.
Z mých zkušeností vím, že např. japonským plemenům nevyhovují krmiva s obsahem mléka, velkým plemenům není vhodné podávat krmiva s vysokým obsahem proteinů a tuků. Psům kteří nejsou v zátěži není vhodné podávat vysoko-proteinová krmiva, krmiva kategorie Performance. Kromě nežádoucího zatěžování trávicího systému psa může dojít u fen ke spouštění nežádoucích laktací atd.
Jak se ale k tomuto problému postavit, když ze všech plemen psů znám jenom to svoje a mnohdy ani to ne? Podle zákona o krmivech musí být každé krmivo deklarováno. Tuto deklaraci obvykle najdeme na zadní straně obalu. Tam najdeme důležité údaje o tom, kolik krmivo obsahuje procent bílkovin /N-látky/, tuků, vlákniny, popelovin či vlhkosti. Najdeme tam i obsahy vitamínů.
Netvrdím, že to nejsou údaje důležité, ale tyto jakostní znaky vám nedají skutečný obraz o kvalitě daného krmiva. Daleko důležitější údaje najdete v kolonce složení. Mnohdy to bývá opravdu zajímavé čtení
Byli byste ochotni zaplatit za 15 kg balení /v pěkném obalu/ krmiva s deklarací složení výrobky živočišného původu, obiloviny, cukry a tuky, 1500 Kč? Já tedy rozhodně ne.
Ale zpět k problému, který jsme nastínili. Jsem-li i naprostý laik, což většina z Vás není nebo nemám jistotu, zda-li je moje volba správná a chci dát svému psovi to nejlepší postupoval bych takto: Chce-li se krmivo nejen tvářit jako superprémiové, nemělo by být na prvním místě uvedeno obilí /snad s výjimkou krmiva light, senior/.
To znamená, že na prvním místě bychom měli nalézt deklaraci typu kuřecí moučka, rybí moučka, jehněčí moučka. V žádném případě bychom tam neměli nalézt v textu něco jako vedlejší produkty živočišného původu, masové deriváty a podobně. Krmiva z takovýmto složením bych řadil v lepším případě mezi prémiová. Samozřejmě této kvalitě by měla odpovídat i výrazně nižší cena.
Podezřelým může být i označení, ze kterého nabudete dojmu, že v každé granuli je skryto nejméně celé kuře. Tyto české překlady většinou bývají básnickým překladem označení uvedeného v angličtině.
Suroviny na etiketě by měly být řazeny za sebou v sestupném pořadí. To znamená, že na prvním místě je surovina, které je ve výrobku obsaženo nejvíce, na druhém, ta které je druhé nejvíce atd. Na druhém či dalším místě se mohou objevit obiloviny. I ty by měly být jednoznačně deklarovány. Pro lepší názornost uvedu některé, např. pšenice, rýže, kukuřice, ječmen, oves atd. Za zamlženou deklaraci je možno považovat označení, vedlejší produkty rostlinného původu, obiloviny, rostlinné deriváty apod. Argumentace, že výrobce neuvádí konkrétní složení, protože je to výrobní tajemství zde neobstojí. Označení obiloviny vlastně výrobci může umožnit i to, že se ve výrobě použije jakákoliv obilovina, v řadě případů ta nejlevnější, která se na trhu dostane.
Zákazník si tak vlastně pokaždé může koupit jiné krmivo. To nebezpečí tady bezesporu je. Mezi rostlinnými produkty v krmivech se často objevuje pojem sója, sójové boby či sójový olej. Tato surovina se v krmivu chová velice zajímavým způsobem. Ovlivní nám v deklaraci krmiva dvě položky a to bílkoviny / N-látky/, jejichž obsah přidáním sóji prudce vzrůstá, ale také tuky. Za přispění sóji jako vstupní suroviny lze s menšími náklady vyrobit krmivo, které obsahuje vysoké množství proteinů /30% i více/. Tyto jsou pro psa v méně stravitelné podobě. Druhým zázračným úkazem, který sója dokáže je to, že se nám v krmivu zvedne i množství tuků.
Jelikož pes není vegetarián, ale masožravec, není zajisté žádným tajemstvím, že živočišné tuky jsou pro psa daleko prospěšnější a užitečnější než-li tuky rostlinné. I tento argument jednoznačně podporuje to, co jsem konstatoval již úvodem. Že není důležité množství proteinů a tuků, ale kvalita vstupních surovin.
Budeme-li u výběru krmení postupovat výše uvedeným způsobem, řada krmiv tímto sítem neprojede a o to je pro nás výběr jednodušší.
Trošičku složitější už bude se zorientovat např. v oblasti zchutňovadel s příchutí kuřete apod. Je to stejné, jako když místo rumu budete pít rumovou esenci. Zchutňovadla se běžně přidávají i do krmiv pro dobytek. Jako zchuťňovadlo může být použita i krmná sůl. Kvalitní krmivo by proto mělo obsahovat co nejnižší procento soli.
Jednotlivá krmiva, alespoň ta která se tváří jako kvalitní, neopomínají uvádět, že obsahují vyvážené množství nenasycených mastných kyselin Omega 3 a Omega 6. V drtivé většině je zdrojem Omega 3 kyselin lněné semínko.
Co je k tomu vede? Myslíte že je to ta nejlepší varianta? Já si myslím, že ne. Daleko optimálnějším a pro psa využitelnějším zdrojem Omega 3 je rybí moučka. Co myslíte, co více ovlivní výrobní cenu krmiva, lněné semínko nebo rybí moučka? Množství mastných kyselin Omega 3 jejichž zdrojem je ryba nebo lněné semínko, může být srovnatelné, prospěšnost pro zdraví psa různá. Při logické úvaze si na to zajisté odpovíte sami.
Problémem, se kterým si laik už tak snadno neporadí jsou alergeny. Některá krmiva jich obsahují více, některá méně. Z těch, které se v krmivech vyskytují, bych alespoň některé vyjmenoval. Patří mezi ně sója, chemické konzervanty, vajíčka, mléko, pšeničný lepek, potravinářské barviva atd. Pro zdravého psa to nemusí být nepřekonatelný problém. Pro citlivé psy mnohdy stačí i velice malé koncentrace a může vzniknout veliký problém. Nejideálnější, jak se alergiím vyhnout, je výběr krmiva ,které obsahuje alergenů co nejméně. Problém sóji a jejich produktů jsme už nastínili. Chemické konzervanty by se samozřejmě v superprémiových krmivech neměly používat, takový je celosvětový trend. U krmiv prémiové řady či nižších řad se s nimi samozřejmě setkáme. Způsob konzervace totiž zásadně ovlivňuje výrobní náklady. Vajíčko je ideálním zdrojem bílkoviny, na druhé straně je to však nepochybně jeden ze zdrojů případných alergií. V tomto směru se mohou názory různit, zda vajíčko ano či ne. Nejsem-li si však jistý, jakou alergií můj pes trpí pak se krmivu s obsahem vaječné bílkoviny raději vyhnu. U zdravého psa samozřejmě žádný problém.
Je nezpochybnitelné, že část psí populace může trpět alergiemi na pšeničný lepek. Dobře, pšenice se dá nahradit např. kukuřicí. To není problém. Problém je malinko jinde. A to ve stravitelnosti různých druhů obilovin, které pak zpětně ovlivňují celkovou stravitelnost krmiva. Pro lepší názornost uvádím stravitelnost rýže je 72 % , kukuřičný lepek 68 % , pšenice 60 % , kukuřice 54 %.
Zase zamyslíme-li se nad údaji stravitelnosti některých obilovin, je zřejmé že čím více obilovin krmivo obsahuje, tím je stravitelnost krmiva menší. V tomto směru matematika funguje.
Potravinářská barviva se mohou vyskytovat i v krmivech, která zrovna nehýří všemi barvami. /zelená, hnědá, modrá, žlutá, červená/. V rámci filosofie některých firem je to, že používají barviva pro sjednocení barvy všech granulí. U krmiv, která jsou vyráběna na čistě přírodní bázi můžete nalézt granule jejichž barvy se mohou lišit. Barva těchto granulí je totiž ovlivněna druhem použitých vstupních surovin. U amerických a kanadských granulí se často jako zdroj vlákniny používá červená řepa. No a např. řepa vypěstovaná v Sasketchewanu vám bude barvit granule jinak než. řepa vypěstovaná v Californii. Je to podobné jako když budete pěstovat jednu odrůdu vína v různých lokalitách. Výsledná sklizeň bude mít malinko jiné specifické vlastnosti.
V poslední době se často setkáváme s dotazem týkajícím se obsahu betakaroténu. Zde zase můžeme všeobecně říci, že stejná rostlina pěstovaná na různých místech může mít různý obsah betakaroténu. Čím horší a náročnější podmínky pro její růst, tím bude obsah betakaroténu v rostlině větší. Pokud bychom tento problém nerozpitvávali zbytečně zeširoka, tak se dá říci, že čím více krmivo obsahuje rostlinných složek, tím je větší jeho obsah betakaroténu. Dá se předpokládat, že z pohledu na menší množství obsahu betakaroténu v krmivu bude výhodnější používat krmiva u nichž tvoří rostlinnou složku bramborové úsušky či rýže. Větší obsah betakaroténu najde zajisté v pšenici V případě kukuřice víte, že zrno má samo o sobě krásnou nažloutlou barvu. Přítomnost betakaroténu by se dala dokázat pokusy.
Jen stěží se dá uvěřit někomu kdo tvrdí, že jeho krmivo betakarotén neobsahuje. Berte to jako nesporný fakt. Budete-li krmit granulemi, po kterých srst Vašeho psa zčervená, budete se muset poohlédnout po jiné variantě. V případě správné volby červená barva srsti zmizí.
Chci-li prorazit na trhu, měl by jsem se od ostatních nějak odlišit. Proto se setkáváme i s tím, že ten či onen výrobce tvrdí, že ta či ona surovina dává jeho značce výjimečné vlastnosti. To samozřejmě nevylučuji, vždy se ale na věc musím dívat komplexně. Takže např. uvedu, že moje značka obsahuje L-carnitin. Na tom by nebylo nic špatného. Jenže pokud ve složení krmiva najdu deklarace typu vedlejší produkty živočišného původu, rostlinné tuky apod. má to pak význam? Většinou jen ten reklamní. Celkovou hodnotu krmení to mnoho nevylepší.
Měl by jsem se rozhodnout podle výše uvedených kritérií. Musím počítat, že cena kvalitního krmiva bude vyšší, ale nemusí být přemrštěná .Cenu samozřejmě ovlivňuje kromě kvality výrobku i reklama. Je jasné, že i tu musí vždy někdo zaplatit.No asi to zřejmě nebude nikdo jiný než zákazník. Takže i zde funguje určitá úměra ve vztahu kvalita a cena. Drahé totiž může být i méně kvalitní krmivo s velkou a bombastickou reklamou. Ale to už je zase trošku jiné téma. Každý kdo si pořídí psa by si měl uvědomit, že pořizovací cena je ten nejmenší náklad, který se psem má. Nemám-li na to, abych mohl nakrmit opravdu slušně velkého psa, tak si raději pořídím středního nebo malého. Mám-li doma psů hodně, pak bych měl zvážit co je lepší. Jestli krmit hodně psů špatně nebo menší množství či jen jednoho dobře.
Přeji šťastnou ruku ve výběru.
Autor článku: Ing. Gerhard Stein